![]() |
|
Figurální kompozice Jiřího Vavřiny, stejně jako i jeho zátiší, se vyznačují kresebnou zdatností, apriorním cítěním pro detail, vytříbenou technikou olejomalby bez akcentace štětcového rukopisu, revokující preciznost a čistotu děl renesančních mistrů. Zazní zde i něco secesního, zejména v tom, že se malíř nevyhýbá stylizaci forem a užití dekorativních prvků, jež propůjčují obrazům dramatické napětí. Jsou to díla pramenící z nevyčerpatelné invence a imaginace, prozrazující autorův naturel a schopnost užít výstižného symbolu či nápovědi. Je v nich stín záhad a navíc i jakási prostá poezie.
Arnoldi
na zámku
Zrcadlo
závisti